Ve Vánoční knížce je skvěle navozena atmosféra adventního čekání a Vánoc, které vrcholí příchodem Tří králů a odkazem na další biblické události, s nimiž se děti setkávají až o Velikonocích. Polysémanticky se odkazuje k trvalým kulturním a společenským hodnotám křesťanství. V životě dětí nabývají Vánoce na předmětnosti, proto se objevují zmínky o mikulášské nadílce, o předvánočních přípravách spojených s pečením cukroví a vánočky, zmiňuje se o přípravě ryb, jmelí, o rozdávání dárků a připomíná oslavy Silvestra se šumivým vínem. Obzor dětí se rozšiřuje o novou časovou dimenzi (přítomnost je rozšířena o budoucnost a minulost), která je tradiční, patří ke křesťanským kulturním kódům a trvalým etickým hodnotám. Pozoruhodně jsou do knihy vloženy biblické příběhy o zvěstování Panně Marii a narození Krista, které jsou rozvedeny do významných událostí: Cesta Marie a Josefa do Betléma, Zvěstování pastýřům, mudrcům, hvězdářům a králům, Zabití neviňátek a Útěk rodiny do Egypta. Svou prostou malbou připomínají insitní umění, navíc slovně jsou doprovázeny parafrází jakoby z dětského zorného úhlu. Závěrečné sdělení, že „dobří lidé a andělé Ježíškovi pomohli, takže se zachránil z nebezpečí“, má útěšný charakter, je plné další naděje a lásky a vůbec nevadí, že zde nabývají podobu požehnání: „ať i vás andělé opatrují a nezapomeňte, že v nejhorší noci vychází ocasatá hvězda!“