Kdo porazí cedr a který strom je nesmrtelný?
A jako avokádo, B jako baobab, C jako cedr, E jako eukalyptus a Ž jako žlutokap. Stromovka, to je sbírka rozpustilých poznámek o exotických stromech. Dospělí vyprávějí - o kráse, užitku i pověrách, které se ke stromům vážou -, děti mají na starosti ilustrace - zkouší kaligrafii lipovým čajem nebo pastelem snímají přes papír strukturu kůry. Stromovka je výtvarně originální, legrační i poučná. Kdo tuší, že tisíciletý cedr může porazit jen hlas Hospodinův, že žlutokap vypadá jako přerostlá štětka na holení a přežije i požár v australské buši? Tis je prý nesmrtelný, protože i starý uschlý kmen se vždy zazelená novými výhonky. Je ale také jedovatý, a proto se někteří lidé bojí usnout v jeho stínu.

Báječnou baobabí knížku Stromovka aneb Abeceda vzácných či všelijak nádherných stromů doprovodily svými obrázky samy děti a ve výtvarných technikách se jaksepatří vyřádily stejně jako oba autoři zábavných i vzdělávacích textíků u každého nakresleného/vyrytého/ /namalovaného stromečku. Vaše ratolesti se dozvědí třeba to, že „granátovníku se nemusíte bát: žádné trhaviny na něm nerostou“.

Já stromům fandím, to nebudu zastírat. Víc než kroužkovcům, víc než lišejníkům, víc než ledačemu. Taky fandím knížkám o stromech. A taky poučným knížkám. Ty má podle mého mít kolem sebe člověk už odmalička strategicky dobře rozmístěné a má se v nich učit listovat i hledat. Má se jimi probírat a klidně a klidně nesystematicky nasávat informace. Takže na abecedu vzácných a nádherných stromu jsem se zvlášť těšil.
Je to vážně abeceda. Od každého písmenka abecedy (tedy až na nějaká ď, ť, ň) tu máme jeden strom. Avokádo, baobab, cedr a tak dál. Několik triků jako tajemný strom X a Ygdrasil. O poučná, ale nepoučující povídání se postarali Tereza Horváthová a Jiří Dvořák, které už jsme vám v recenzích na stránkách Tvaru několikrát představili. Obrázky dodaly děti. A to je další rozměr knížky. Jakýsi záznam o tvůrčích dílnách, které na téma stromové abecedy vedla s dětmi Ivana Blažková. Fotografie z pozoruhodné tvůrčí cesty a taky tak trochu abeceda výtvarných technik. Přiznávám, že by mě bavilo chodit po parku a snímat strukturu tisové kůry, na téma olivovník malovat na papír olejem, aby zprůsvitněl..., možná tu pleťovou masku z avokáda, která je vyfocená na začátku knížky, tu bych si odpustil. A možná taky ne, protože dokument o téhle cestě napovídá, že to bylo prostě dobrodružství - a k tomu možná patří i iniciační zážitky jako rozmixované ovoce v očích i v nose.
Stromovka je sice bezvadná knížka..., ale troufnu si to říct jenom proto, že už se obecně pozapomnělo, že bezvadný znamená bez vady. Pro mě tu totiž jedna vada je: Musíte si ke Stromovce pořídit ještě atlas stromů, a to nejen českých. A pak listovat zároveň jím a Stromovkou. Chápu sice, z jakých asi důvodů nejsou v knížce ještě navíc kresby či fotografie, ale chybí mi tam. Je to atlas bez atlasu: voskovková kresba kavárny je sice krásná, ale když čtu story o kávovníku, chci ho vidět. A to nemluvím o baobabu, který je líčený tak pěkně, že mě vážně mrzí, že ho nemám jaksi na místě a v ceně. Chtěl jsem být poučen, byl jsem, leč ne docela dostatečně dost. Přesto ale trvám na tom, že tu vznikla neobvyklá knížka, se kterou se dá tvůrčím způsobem pracovat. Spíš ale řízeně v rámci teamu rodiče s dětmi. Ale co byste pro ty panchartíky neudělali, že?

Je Stromovka dětská encyklopedie nebo pohádková knížka? To je otázka, která nás napadne při prvním pohledu na její stránky. Obojí je ale správně. V abecedním pořádku knížka představuje stromy ze všech koutů světa s jejich historií a vlastnostmi. Pouze o vzhled stromů nebo jejich biologickou charakteristiku však vůbec nejde. Text a ilustrace Stromovky nás zavedou do tajemného pohádkového světa přírody.
Výtvarné ztvárnění Stromovky není o nic méně důležité než samotný text. Fotografie a dětské ilustrace různými technikami sdělují, že v této knížce jsou stromy něčím mnohem váženějším ale i tajuplnějším a zábavnějším, než se mohou běžně zdát. Už samotné obrázky, kde se plody stromů využívají pro pestré pleťové masky nebo jejich šťávy pro barvy na vlasy i papír vedou k barevnému a hravému pojetí světa díky přirozenému soužití s přírodou. Příběhy jednotlivých stromů pak vypráví o různých podobách citlivého využívání jejich bohatství a zaroveň o úctě k nim.
V průběhu čtení čím dál tím víc žasneme. Stromy s názvy Hruškovec přelahodný, Nohoplod nebo Zmarlika jidášova přece nemohou být z jiného než kouzelného světa. A když se dozvíme, že v kmeni posvátného baobabu nalezneme vždycky úkryt, nebo že jsou rostliny, na kterých si můžeme natrhat chleba, začneme stromy také obdivovat. I ti, kdo si mysleli, že o stromech vědí skoro všechno, budou překvapeni. Nejen zajímavostmi, o kterých prý všechny přírodovědné knížky mlčí, ale také příběhy z mytologické minulosti stromů, bajkami a kouzly, která stromy umí.
Knížka nám postupně odhaluje, čím vším nás mohou stromy obohatit, když porozumíme jejich vnitřnímu životu a jejich odvěkému propojení s lidskou kulturou. Z jakého stromu se vyrábí mýdlo? Které stromy nevrhají žádný stín? Proč má hruška dlouhý nos a co je to „pracharanda“? Který strom vypadá jako přerostlá štětka na holení a který je ze všech nejvyšší? Proč není pro ptáky tis jedovatý a ve kterém stromu se skrývá stařenka Baucis? Který strom je lidožravý a který umí udusit oheň? Knížka však ponechává stromům i jejich tajemství. Je například na nás, jestli uvěříme, že velbloudi po pastvě na indigu dělají modré loužičky.
Do mozaiky faktů a mýtů o známých nebo méně známých stromech zasahují i charakteristiky stromů bájných a smyšlených. Tyto stromy jsou však úplně stejně důležité, zvláště když jeden z nich stojí v samém středu světa. Kniha navíc nevypráví jen o stromech, ale i o lidech a o celém světě. V průběhu čtení procestujeme různé světadíly a civilizace a v úžasu si přiznáme, jak jsou vlastně stromy na světě dlouho a že o nás vědí zřejmě mnohem víc než my o nich.
Svým slohem Stromovka hovoří k dětským čtenářům. Dospělí se ale dozvědí stejně nových věcí jako oni, a někdy jim možná jejich pochopení dá více práce než dětem. Porozumění kráse stromů není jednoduché, jsou totiž, jak říká podtitul knížky, „všelijak nádherné“. Děti a dospělé, kteří tuto krásu po přečtení Stromovky pochopili, poznáte. Například podle toho, že jim bude plavat v pivu bobkový list, nebo že si budou občas povídat se stromovými skřítky.