Narodil se v Hradci Králové, kde již během gymnaziálních studií psal první básně. Pak absolvoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, pracoval jako novinář a sekretář Židovské strany. Před pronásledováním Židů uprchl v roce 1939 do Londýna s úmyslem vystěhovat se do Palestiny. Brzy se však přihlásil k zahraničnímu odboji a přes osm let pracoval s ministrem zahraničních věcí exilové vlády, kterého zachytil v knížce Hovory s Janem Masarykem. Po únorovém převratu odešel do Jeruzaléma, přijal hebrejské jméno Avigdor Dagan a téměř třicet let působil v izraelských diplomatických službách.

Od roku 1977 se věnuje pouze literární tvorbě. Vydal přes třicet románů, básnických a povídkových sbírek. Přestože u nás jeho knížky začaly vycházet v podstatě až v devadesátých letech, nepočítáme-li před- a poválečné básnické sbírky, nepochybně patří k největším česky píšícím spisovatelům. Jeho nejznámější knihy jsou Dvorní šašci (1990) a Kuropění (1975), které byly přeloženy do několika světových jazyků, včetně japonštiny.