Narodil se v Terezíně, který za války sloužil jako koncentrační tábor pro Židy z celé Evropy. Základní škola v Bratislavě, chemická průmyslovka v Gottwaldově (dnes Zlín), vysoká chemická v Bratislavě (1972), vědecká příprava ze sociologie (1977), doktorát věd z ekonomie (1992). Po maturitě vystřídal řadu profesí v chemických fabrikách (Vulkan Hrádek nad Nisou, Gumon, Slovnaft, Chemické závody Juraja Dimitrova Bratislava). Po ukončení dálkového studia chemického inženýrství pracoval v několika výzkumných ústavech, až nakonec v roce 1987 skončil na volné noze. Byl zřejmě první vědecký pracovník ve svobodném povolání v komunistickém Československu. Po změně režimu v listopadu 1989 byl krátce aktivním politikem, potom - opět krátce - ředitelem Ústavu pro sociální analýzy bratislavské univerzity J.A. Komenského a konečně vedoucím týmu a docentem Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze, kam se přestěhoval po rozpadu České a Slovenské federativní republiky.

V poslední době především publicista, vydavatel a podnikatel v oblasti médií. Se synem Róbertem založil vydavatelství G plusG, spoluzakládal televizi Nova a firmu specializovanou na technologie pro mobilní sítě a internet.

V roce 1989 spoluzakládal hnutí Verejnosť proti násilu (VPN) a v letech 1990—91 byl postupně předseda Koordinačního centra a Republikové rady VPN. V roce 1990 toto hnutí vyhrálo na Slovensku první svobodné parlamentní volby od roku 1948, kdy se moci ujali komunisté. Zakládal a pracoval v několika nadacích, například v Nadaci Milana Šimečky.